Jdi na obsah Jdi na menu
  

Zachránci a nezachránění (7)

19.08.2009 l Jan Jílek

Dokončení série článků psychoterapeuta Jana Jílka o spoluzávislosti.

Předchozí díly:
Záchránci a nezachránění (1)

Zachránci a nezachránění (2)

Zachránci a nezachránění (3)

Zachránci a nezachránění (4)

Zachránci a nezachránění (5)

Zachránci a nezachránění (6)

Jan Jílek je psychoterapeut, který se specializuje na zvládání zátěžových situací. Pracuje s lidmi závislými na alkoholu, drogách a hazadní hře, věnuje se mezilidským vztahům v osobní i pracovní sféře, vede kurzy asertivity a také skupiny pro rodinné příslušníky závislých. Více o jeho osobě a práci naleznete na www.janjilek.cz. Jeho knihy si můžete zakoupit ZDE.

Jeden ze znaků spoluzávislosti je schopnost nechat se stáhnout do potíží, protože je to v zájmu pomoci tomu druhému. Spoluzávislost jako taková vykazuje mnoho znaků. Často píši o své matce, která se nechala zničit, týráním, převzetím veškeré odpovědnosti za děti, chod rodiny.

Nebyla sama, koho jsem během těch 58 let, co jsem na světě, potkal. Takových matek jsem poznal stovky. Týrané, udřené, provinilé. Jejich rodiče, okolí, známí v dnešním světě jednoduše na tyto ženy kladou nehorázné požadavky, které ony nemohou splnit. Kladou je jednoduše proto, že netuší co znamená žít s člověkem, který nemá ohledy na nic a nikoho. Lhostejné ať se jedná o hráče, alkoholika či feťáka.

Stejně tak ovšem dokáží zničit závislé ženy své muže a své děti. Na rozdíl od mužů ženy pracují s jinými prostředky ničícími rodinu. Jsou jinak agresivní, ale mnohem vynalézavější v psychickém teroru, kterým ovládají dost dlouho své manžely, své rodinné příslušníky.

Připomínám si rád jednu zdravotní sestru, která se léčila na oddělení pro ženy. V té době jsem tam chodil učit asertivitu. Byla to pohledná žena, na které bylo vidět, že zažila mnohem lepší časy. Absolvovala léčbu a léčebna ji přijala do pracovního poměru. Takové pokusy se leckdy dějí. Občas vyjdou. Ale jen zřídka.

Ona žena, bývalá manželka člověka, který zastával místo ředitele jedné poměrně velké firmy, si kupodivu žila velmi slušně nad poměry svého platu. Brzy jsem pochopil proč. Její bývalý manžel ji vyplácel díky svému platu a příjmů z dalších činností velmi slušnou rentu.

Zřejmě měl pocit, že jeho bývalá žena by mu neměla dělat ostudu a on by se neměl dostat do řečí, že se na ni vykašlal, když potřebovala pomoc. Takže se s ní sice rozvedl, zřejmě se mu zhnusila, tedy takhle to ona pacientka interpretovala, ale „pomáhal” jí touhle formou.

Budeme té ženě říkat třeba Hana. Hana nějaký čas po léčbě abstinovala, na oddělení s ní byla spokojenost. Pouze vedoucí lékařka pavilonu a já jsme měli pocit, že to není nejšťastnější řešení. Nikoliv proto, že by neměla dostat práci, ale proto, že ji dostala v zařízení, kde se léčila. Já nejsem příznivec podobných záchranných metod, kdy se na oddělení přijme jako terapeut nebo terapeutka člověk, který se na něm léčil a dokonce nejsem zastáncem, aby to bylo v rámci léčebny. Vždy to vytváří zvláštní pozici jak pro tým, tak pro „nového kolegu”. Není pacient a většinou není ani kolega. Je mezi. Visí ve vzduchu. Velmi obtížná situace pro všechny.

Tahle Hana si tedy vedla nějaký čas dobře a protože bydlela na ubytovně, měla pocit, že je přímo v centru dění, tedy s nějakou terapii se nemusí zabývat. Občas se zastavila za mnou, přátelsky si pokecat a pokud jsem se pokusil zabrousit dál, myslím v terapii, odešla se slovy, že bych se měl nad sebou zamyslet, abych pořád nežil jen terapii. Pak jsem toho tedy nechal a už jen tak občas na chodbě nebo při setkání v parku cestou do práce či z práce jsem s ní prohodil pár slov.

Brzy došlo k tomu, k čemu celou dobu po absolvování léčby směřovalo. K recidivě. Léčebna ji nepropustila, Hana se odebrala na detox po zásahu její zachránkyně a kolegyně, která žila v přesvědčení, že láska řeší všechny potíže. Pouze zapomněla na tu správnou formu lásky a soucitu, jež závislý potřebuje.

Hanu dopravila na detox, když ji předtím umyla z výkalů, ve kterých se válela při nepřetržitém pití na pokoji. O samotě, kdy střídavě pila, litovala se a vyprazdňovala se pod sebe. Kolegyně pokoj uklidila a protože našla moje číslo v telefonu Hany, vydala se za mnou. Mezitím Hana strávila dva dny na detoxu, podepsala revers a vrátila se na ubytovnu do parádně uklizeného pokoje. Děkovala kolegyni, mračila se na mě, že jsem jí doporučil setrvat v terapii, protože byla přesvědčená o tom, že to byl mimořádný úlet. Klasika.

Zase nějaký čas fungovala a znova recidiva. Kolegyně znovu zasáhla, znovu ji odvezla, znovu uklidila a zavolala jejímu bývalému muži. Ten se dostavil. Z nějakého důvodu chtěl mluvit i se mnou. Hana mu kdysi o mě dobře referovala a on netušil, že časy se změnily, že ona už mě nemá v oblibě. Jeho žádosti o setkání jsem vyhověl. Popsal mi situaci, z neskrývanou hrdostí mě ubezpečil, že on svoji bývalou ženu, matku svých dětí nenechá na holičkách a postará se o ni. Ptal jsem se - jak? A byl udiven, že nejsem nadšený a patřičně jej neobdivuji. Bodejť bych ho obdivoval. Svými penězi a přístupem umožňoval své bývalé ženě zvesela se opíjet, téměř bez následků.

Napřed nevěřil, pak uvěřil a oznámil Haně, že v případě další recidivy zastavuje finanční pomoc. Jenže se zlou se potázal. Ona mu klidně vysvětlila, že si nebude dělat násilí a pokud bude třeba, přijde za ním kam bude nutné a své od něj dostane. Toho se zalekl. Zalekl se ostudy.

Takže platil dál. Platil, ještě nějaký čas, až opravdu uvěřil, že pokud jeho bývalá žena pije, válí se ve zvratcích a výkalech a chodí po městě jak chodí, není to jeho ostuda, ale její a že má možnost ji nechat odvézt policií bez ohledu na mínění okolí. Nakonec zjistil, že okolí a jeho veřejné mínění se po několika obzvlášť vydařených excesech Hany přiklonilo na jeho stranu.

Tohle se stává. I okolí, rodiče, zaměstnavatel časem prohlédnou a pochopí jaká je situace a přestanou ti všichni naléhat na záchranu Hany a jí podobných, ale podpoří manžela, manželku, děti v sebezáchraně. Milá Hana najednou přestala mít možnost pít podle gusta a musela se rozhodnout. Kolegyně se unavila věčnými úklidy, exmanžel si našel jinou krásku a ta mu zatrhla jakékoliv myšlenky na podporu své bývalé ženy. Konečně situace pro terapii jako stvořená.

Naivkové, kteří stejně jako jinde v životě podlehnou představě, že něco zmůžou peníze, nasypané do černé díry, jež se nazývá záchrana alkoholika feťáka či hráče, brzy zjistí, že opravdu jen vyhazují své peníze, utrácejí své síly a promarňují své příležitosti na příjemný život s ostatními dětmi co mají. Tedy promarňují i jeho/její život, pokud zachraňují tímto způsobem jedno dítě z několika, nebo rezignují na svůj erotický život, v případě že se jim doma ve vedlejší místnosti válí opilá manželka ve svých výkalech.

Nebo nemají rozdělený majetek a tedy sledují s úžasem, jak exekutor odváží zbytné věci, jako je televize, video, či PC do dražby aby se uhradila nepatrná částka z toho astronomického dluhu, který hráč nadělal. Jeho rodiče ten předchozí zaplatili a tím, že zaplatili a nenechali mu to zaplatit, jej ujistili, že jeho hazardní hra nebude mít žádné následky. Stejně jako manžel Hany, který ji ujištoval, že její pití pro ni nebude mít ekonomické následky. Pořád dokola, stejný postup, stejné výsledky.

A jak to dopadlo s Hanou? No, zatím pár let nepije. Chodí do terapie a když mě potká, žertem mi říká, že ji dlužím peníze od exmanžela a dodá, že ona mi dluží život. Sice přehání, ale jsem ješita a dobře se to poslouchá.

Diskuze







CAPTCHA Image


[ Jiný obrázek ]


NEJČTENĚJŠÍ

Fyzioterapie Fitnessie

BAZAR

Halenka

Cena: 70 Kč Detail

Další inzeráty z bazaru

Z PORADNY

Poslední dotazy:

NOVINKY

PŘIPRAVUJEME


Bud fit - Copyright 2007 || odkazy